Víkendové pobyty Louny

První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. Po zničujícím požáru roku 1517 bylo město přestavěno a vybudoval se nový kostel sv. Mikuláše. V 16. století dosáhla proslulosti zdejší městská škola a došlo k rozkvětu vinařství. Po třicetileté válce poklesly Louny na městečko lokálního významu. V polovině 19. století se Louny staly sídlem okresního úřadu. V průběhu 19. a pak ještě v 60. a 70. letech 20. století došlo k rozsáhlým demolicím v historickém jádru města. Zmizely tak výstavné renesanční domy, radnice a městské brány. K hospodářskému rozvoji Loun došlo ve 2. polovině 19. století, kdy zde vznikly mj. železniční opravny, cukrovar, pivovar, jatky, mlýny, finanční ústavy. Roku 1896 byla otevřena první střední škola - reálka, dnes Gymnázium Václava Hlavatého. K dalšímu posílení průmyslu v Lounech došlo po roce 1945, kdy zde vznikly továrny Elektroporcelán, Praga, mlékárna a masokombinát. Od poloviny 19. století jsou Louny sídlem okresního úřadu. Roku 1960 k němu byly připojeny okresy žatecký a podbořanský. Nejvýznamnější stavební památkou Loun je kostel sv. Mikuláše. původní gotické stavby ze 14. století zůstala věž, síňové trojlodí se stavělo v letech 1519-1538. Dalšími církevními stavbami jsou kostel sv. Petra ze 14. století, kostel Matky Boží z roku 1493 (věž z r. 1612) a kostel 14 sv. pomocníků z roku 1716. Kostely českobratrské církve a československé církve husitské jsou významnými konstruktivistickými památkami z 30. let 20. století.