Víkendové pobyty Kadov

Počátky obce Kadov úzce souvisejí se založením tamních železáren v pol. 17. století. F.M. Kratzer ze Schönsberka nechal postavit v rozmezí let 1646/1651 a 1660 dvě vysoké pece na výrobu železa. Při této huťi si začali dělníci stavět domky a obhospodařovat vymýcené paseky. Tak začala vznikat obec Kadov, uváděná podle lánského rejstříku novoměstského panství poprvé v roce 1656. Kadov zůstal trvale u novoměstského panství. V r. 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má beránka s křížem. V roce 1976 byl Kadov přičleněn ke Sněžnému, od roku 1990 je samostatnou obcí. Kadovská železářská huť, založená v roce 1651, byla v provozu až do roku 1874, kdy byla zrušena. Kadovské železárny vyráběly užitkové i ozdobné předměty. Užitkové předměty především pro zemědělství, řemesla i stavebnictví (litinové potrubí, sloupy, litinové střešní tašky). Z ozdobných předmětů zejména známé kadovské litinové kříže, dezertní talíře, ale i náramky, prsteny, náušnice aj. Mezi r. 1685 a 1699 se tu vyráběla i munice (dělostřelecké granáty a koule). Největšího rozmachu dosáhla výroba železa v 18. a v 1. pol. počátku 19. století. V roce 1783 byl kadovský podnik objemem výroby druhý největší na Moravě a zdejší železo bylo označováno za nejlepší na Moravě. Některé výrobky kadovských železáren je možné zhlédnout v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě a litinové kříže porůznu v okolí. Železná huť stála na návsi po pravé straně silnice na Herálec u říčky Fryšávky. Ještě dnes lze v tomto místě nalézt zbytky zdiva. V nízkém domku před kamenným mostkem bývala tzv. šlosárna, kde se upravovaly odlitky železárny. Za bývalou školou v lese se ještě dnes nacházejí zbytky dřevěného uhlí, které zde bylo páleno v milířích. Nedávnou historii Kadova proslavily lyžařské závody (1969-1988), na kterých startovali významní reprezentanti Böhm, Jarý, Georgiev a tehdy jako žáci a dorostenci Koukal nebo Buchta. A totéž můžeme říct i o rázovité kadovské hospodě, která byla vyhledávána mnohými návštěvníky a kde se podává místní likér „Kadovánek“.