Víkendové pobyty Březová

Březová se rozkládá na mírných svazích první linie zalesněných vrchů Slavkovského lesa. Jižně nad starou vesnicí vystupuje do výše 659,3 m vrch U kaple (Kapellenberg), jihovýchodně od sídlištní části města se zvedá typické panoráma Paseckého vrchu, kterému Němci říkali Schwandberg. Na současných mapách má tento vrch nadmořskou výšku 743 m. Mezi dvěma vrchy si nalezl cestu malý potůček s prastarou silnicí do sousední Kamenice a nedalekých Lobzů, jež bývaly v minulosti jednou z nejdůležitějších vesnic Slavkovského lesa. Potůček bývá někdy jmenován Březovský potok, v němčině Prosaubach. Nejstarší známý tvar pojmenování osady se vztahuje k roku 1353. Někdy v první polovině 17.století se stala Březová součástí majetku Nosticů. Doba první republiky přinesla do vesnice některé z vymožeností moderní doby. V letech 1923-1924 byla vesnice elektrofikována a byl v obci vybudován vodovod. V roce 1931 vyhořel zdejší mlýn, který stával v horní části vesnice. V roce 1939 byla zahájena v nevelké vzdálenosti od Březové otvírka nového uhelného lomu Silvester, který pak byl v provozu celých 40 let. Přeměnu zemědělské vesničky v nové dělnické sídliště zahájily Dolnorychnovské sklárny, které zde postavily v letech 1948-1952 18 dvojdomků, 6 čtyřdomků a 7 činžáků pro 102 rodin zaměstnanců. Na tuto výstavbu navázaly i doly, jejichž prvním stavebním počinem byl internát a tzv. Domovy pracujících. V průběhu let se několikrát měnil březovský katastr. Už v roce 1954 byly k Březové jako její části připojeny vesnice Kamenice, Lobzy a katastrální území zaniklé vesnice Paseka. Další integrace, tentokrát bývalé obce Tisové, byla provedena v roce 1960. Toho roku získal dosavadní místní národní výbor právo používat označení městský národní výbor a Březová se stala městem. Katastrální rozlohu největší integrace byla provedena v roce 1976. Dosud samostatná obec Kostelní Bříza byla připojena k Březové i s řadou území a vesnic, které tvořily její správní celek. Tak se staly částmi Březové vsi Arnoltov a Rudolec a katastrální území míst, jež zanikla v souvislosti s existencí vojenského výcvikového prostoru v letech 1946 - 1954. Jednalo se o katastrální území kdysi existujících vesnic a osad Krásné Lípy, Ostrova, Týmova, Studánky, Smrkovce a Žitné. V roce 1979 byl udělen městu Březová znak, který byl v roce 1993 pozměněn. Tento znak nazýváme “mluvící znak”, jehož březový list vyjadřuje název města, černá pata štítu má připomínat těžbu uhlí, která byla základem průmyslového podnikání na katastru města. V roce 2001 udělil Parlament ČR městu druhý symbol - prapor.