Víkendové pobyty Benešov nad Ploučnicí

Benešov vzniká ve 30. letech 13. století. První zmínka o názvu pochází z roku 1311 – Benessau. Jméno je pravděpodobně odvozeno od jednoho z členů rodu Michalovců Beneše Věrneho, který byl držitelem hradu Ostrý v letech 1304-1322. Pro oblast na hranicích dnešního Benešova se zachovalo ještě jedno prastaré pojmenování – Svatá louka (, z čehož by se dalo usuzovat, že zde mohlo existovat nějaké kultovní místo. Benešov byl založen v údolí řeky Ploučnice, kde byla vedena trasa spojující údolí Labe s cestou vedoucí z Prahy do východního Saska a Lužice. Původní lokalita situována na stráni obrácené jižním směrem k Ploučnici, vytvořila kolem náměstí zhruba půdorysný čtverec chráněný bažinami a přírodními vodními zdroji. Podoba se dá již těžko rekonstruovat. Domníváme se však, že původní hradby, respektive opevnění bylo jen plaňkové. V letech panování krále Otakara II. Byl Benešov zabrán králem a v roce 1283 vrácen Janu z Michalovic králem Václavem II. Jan z Michalovic byl čilým kolonizátorem a tak mělo město německý národnostní charakter. První písemné zmínky z roku 1352 se o Benešově zmiňují jako o sídle samostatné župy, tedy o správním středisku pro oblast větší než 200 čtverečních kilometrů. Soudí se, že toto rozdělení trvalo již od roku 1143. Obšírnější zprávy však o Benešově pocházejí až z roku 1380, kdy se panství ujímá Jan III. Z Michalovic. Ten propůjčuje Benešovu v roce 1392 Mladoboleslavské Městské právo, s právem městského znaku, právem hradebním, právem trhu, odkazem majetku měšťana potomkům i s právem hrdelním.Nedobrým rokem je pro město rok 1496, kdy umírá 576 obyvatel města. Mrtví byli pohřbeni na novém hřbitově někde v místech kolem dnešního podniku Benar. I to byl jeden z důvodů proč stavba kostela na dlouhá léta umlká. Roku 1511 je nucen Zikmund zadlužené panství prodat. A tak se v roce 1511 novým majitelem Benešovského panství stává Mikuláš Trčka z České Lípy (Bőmisch Leipa), který pro posílení špatného městského hospodářství daruje obci 18.8.1511 tzv. Velký mlýn a z panského majetku kus lesa na levém břehu Ploučnice, jehož dřevo mělo sloužit na opravu městských hradeb. Rekonstrukční práce byly zřejmě započaty na třech městských branách, z nichž věž nad východem z města směrem k Děčínu, byla ještě v urbáři na počátku 17.století nazývána „Trčkovou branou“. V jejím přízemí byl průjezd, v patře, do kterého se dle popisu v urbáři chodilo přímo z hradby , byla komora, která sloužila jako zbrojnice. Nad ní byla světnička branného a věž ukončoval ochoz.Podoba městských bran se zachovala na originálech z první poloviny 19. století od malíře Preysse – benešovského rodáka.Dle renesančního kronikáře: Zde bylo mnoho věrců a špatný stav cest a feudální majitel byl tuhým kacířem a pronásledovatelem Baptistů. Město mělo v té době 70 domů. Roku 1515 přenechává Trčka děčínské a kamenické zboží bratřím. Nejdříve spravují majetek spolu, ale brzy se dělí. Benešov dostává Fridrich. S jeho příchodem začíná ve městě období největšího rozkvětu. Podniká hned velkolepou přestavbu Horního zámku v úmyslu povýšit Benešov na trvalé honosné sídlo rodu. Z města tehdy odešel farář a Fridrich povolal v roce 1521 predikanta Michala Celiuse přesto, že obyvatelstvo bylo katolické. Při severozápadní části městských hradeb byly položeny základy nového paláce, který měl nahradit bývalý panský dvůr. Z původního středověkého hradu bylo použito jen při stavbě v letech 1522 až 1524 některých zdí. Zámek stál v čele uzavřeného dvora k jehož jižní obvodní zdi byly přistavěny dvě budovy. Obvodní zdi velké budovy, která byla do požáru v roce 1863 krytá, dosud stojí. Z domku branného však zůstala pouze jižní obvodní zeď. Tato pozdně gotická stavba byla roku 1534 reprezentačně upravena. Z té doby jsou renesanční štíty, vstupní brány jsou z roku 1571.