Víkendové pobyty Batňovice

Podle pověsti (bohužel dosud zatím neptvrzené) založil obec Batňovice rytíř Bartoloměj Svatoň v roce 1009. Alespoň to tvrdí pan Eduard Pelhřimovský v kronice města Úpice. Své pojmenování ovšem obec odvozuje od jakéhosi knížete Batiny, jehož čeládce se přezdívalo Batinovci, a tak nějak se postupně došlo k názvu Batňovice. Můžete věřit, ale nemusíte. Žádný doklad o existenci knížete Batiny jsme zatím nenašli. A to jsme hledali skoro všude. Batňovice s přiměřenou roku 1848 Kvičalou a obcí Zálesí činí dohromady Obec katastrální pod jedním obecním úřadem. Až do roku 1850 patřila tato obec k panství Náchodskému jsouc od Náchoda 4 hodiny vzdálena se zříceninami někdejšího hradu, který nepochybně od některého pána z Vísenburku nebo z Dubu a z Lípy, jimž již v středověku to celé okolí náleželo, vzdělán a obýván byl. Potok Rtinka, počínající ve Rtyni, protéká obec Batňovic od východu k západu a pod kostelem se obrátí k jihu tekouc skrze Zálesí a ústí na Sychrově do řeky Úpy, kterážto u Jaroměře do Labe ústí. Tento potok byl vyhlášen dříve pro množství pstruhů v něm se nacházejících, nyní ale skrze uhlovou prádelnu ani střevle, nercili pstruhy v sobě nechová. Vrchy na obou stranách obce se nacházející mají jména: Na jihu "Varta" na sever "Hradiště" neb jak jej též nazývají "Čertův kopec". Hory na severu se táhnoucí jsou takzvané "Jestřebí hory" kteréž v nitru svém množství kamenného uhlí chovají, jehožto dobýváním, svážením do prádelny a koksoven, průmyslových to knížecích závodů se zdejší lid vyživuje. Mimo to též práci v poblízkých přádelných továrnách přízných v Úpici a Svatoňovicích, takže při rolnictví hlavní to zdejší obživa...