Velikonoce Mutěnice

Mutěnice leží ve zvlněné krajině jihovýchodní Moravy v nadmořské výšce 170-265 m, 11 km od Hodonína. Katastrem protéká Mutěnický potok a řeka Kyjovka. Na této řece, východně od obce se nachází rybniční soustava Zbrod.Území severně od Mutěnic, převážně jižně orientované svahy, je porostlé rozsáhlými plochami vinic. Geografická poloha obce s velkými plochami vinorodých strání dávají právo hovořit o Mutěnicích jako o srdci vinařského kraje. Mezi pracovitým lidem této obce se vinařská tradice dědí z otců na syny, téměř každý vlastní vinohrad a vinný sklep. Raritou Mutěnic je lokalita s téměř pěti sty vinnými sklepy v části obce zvané „Bůdy“.Každý z těchto sklepů má osobitý ráz, většina z nich je zdobena slováckými ornamenty.První písemná zmínka o Mutěnicích je zaznamenána v Moravských zemských deskách v Brně a váže se k roku 1367.V obci jsou uchovávány folklorní tradice umocněné podlužáckými kroji, slováckými písněmi a tanci. Důkazem toho je kulturní život v obci.Z jara jsou to velikonoční svátky, kdy „šlaháči“ v krojích i v civilu chodí na šlahačku za děvčaty.Hody se konají vždy poslední neděli před adventem a trvají čtyři dny. Začínají již v sobotu taneční zábavou, pokračují v neděli slavnostní mší svatou a po obědě krojovým průvodem pro stárky a na radnici pro povolení hodů - hodové právo. Zpívá se a tancuje až do pondělního rána.Po obědě následuje krojovaný průvod z „dolního konce“ a večer patří „ženáčům“. Hody vrcholí úterní zábavou s recesí domácí krojované chasy.Další velká akce probíhá vždy první víkend v září pod názvem Mutěnické vinařské dny s tradiční scénkou „zarážání hory“, bohatým kulturním programem a ochutnávkou vín a burčáku spojenou s návštěvou vinných sklepů.Obec Mutěnice vznikla patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. Mutěnické a čejkovické panství patřilo do roku 1312 Johanitům, kteří měli své sídlo ve Strakonicích v Čechách, ti své osady nespravovali sami, ale pronajímali je.