Plánujete oslavit silvestr na horách nebo kdekoliv jinde v ČR nebo SR a hledáte vhodné ubytování? Rezervujte si chatu, chalupu, hotel, penzion či apartmán s dostatečným předstihem, neboť poptávka po silvestrovských pobytech značně přesahuje nabídku.
Hodnocení
Archeologické nálezy dokládají osídlení na dnešním území města již od 10. století. Koncentrace osídlení však podstatně vzrostla na přelomu 12. a 13. století, v souvislosti se vznikem hospodářského dvorce, později gotické tvrze, na místě dnešního tzv. starého zámku. Při dvorci stála ves s hrazeným kostelem. Podle tohoto sídla a vsi Hořovice se začal nazývat rod pánů z Hořovic. Poprvé se s uvedeným přídomkem objevují bratři Neostup a Gebhart (Habart) roku 1233. Městem se Hořovice staly roku 1322, tedy o 20 let později než Beroun. Mimo hradby se tehdy ocitl hrad i kostel. Tato skutečnost je i příčinou pozdějšího rozdělení sídelního celku na město Hořovice a obec Velká Víska (od 16. stol.). Velká Víska byla k Hořovicím administrativně znovu připojena až v roce 1919. V dnešní stavbě starého zámku lze analyzovat prvky pozdně gotického hradu, na který byla tvrz přestavěna koncem 15. století. První a na zcela průkazné zmínky o opevnění jsou však již z dob husitských válek, respektive obléhání Hořovic sirotky z let 1422 - 1430. V roce 1639 byl hrad vypálen Švédy a po roce 1648 opraven ve stylu barokním. Po vystavění nového zámku na počátku 18. století ztratil definitivně funkci šlechtického sídla a sloužil jako obydlí úředníků a hospodářské zázemí. Poslední šlechtický majitel Jindřich hrabě Schaumburg ho v roce 1928 prodal státu a od té doby je sídlem Vojenských lesů. Před turistou, který přijede do města vlakem, se otevře příjemný pohled na hořovické panorama. Je to pohled, který inspiroval básníka Jana Nerudu k pojmenování Hořovic "Českým betlémem". Od dob Nerudových uplynulo moře času, město procházelo vývojem, v němž každá z epoch (někdy bohužel) zanechala své nepřehlédnutelné stopy.