Objekty se saunou či vířivkou Dolní Bojanovice

Dolní Bojanovice leží v úrodné krajině jižní Moravy ve vínorodém Dolnomoravském úvalu 8 km západně od města Hodonína. Obec Dolní Bojanovice, která má necelých tři tisíce obyvatel, se svou historií, udržovanými tradicemi a současným bohatým kulturním životem, bude určitě velmi zajímavým místem pro zastavení při putování Jižní Moravou. Dne 15. Června 1996, v roce, v němž si obec připomínala 800. výročí první písemné zprávy o Dolních Bojanovicích, představitelé obce slavnostně převzali z rukou zastupitelů Parlamentu České republiky nové obecní insignie znak, prapor a pečeť. Jak ukazují archeologické nálezy nejstaršího původu, bylo území obce i jejího okolí osídleno Kelty. Tyto nálezy dokládají vysokou úroveň kulturních řemeslných výrobků. Keltové tu žili od 4. století př. Kr. Na začátku letopočtu byli vytlačeni germánskými kmeny Markomanů. V průběhu 6. století počaly na naše území pronikat první kmeny Slovanů. Zatím nedovedeme přesně určit období, ve kterém byly Dolní Bojanovice založeny. Dá se předpokládat, že sv. Cyril a Metoděj putovali přes toto území z Mikulčic do Kyjova. Nejstarší písemná zpráva o obci, psaná latinsky, pochází z roku 1196. Původně obec patřila pánům z Kunštátu. Osídlení se soustřeďovalo kolem potoka Prušánka a podél cesty k dnešnímu Starému Poddvorovu. Důležitým zdrojem příjmu vrchnosti bylo rybníkářství a vinařství. Obec a její okolí velmi trpělo četnými válečnými nájezdy, o čemž svědčí řada zaniklých osad např. Rupersdorf , Roztrhanice, Kapanice, Kuničky, Vsisko, Kukvice a Potvorovice.Od roku 1511 do roku 1848 se ves Dolní Bojanovice stala majetkem hodonínského panství. Po roce 1848, kdy byla zrušena robota a poddanství, se zde rozvíjí velmi bohatý spolkový a kulturní život. V roce 1905 bylo zřízeno v Dolních Bojanovicích první Rolnickovinařské družstvo " Zádruha " na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec Obec Dolní Bojanovice byla a je známa dobrým vínem. Zvláště bojanovský rýnský ryzlink se dodával do Vídně na císařský dvůr. Z roku 1738 pochází listina o zákazu padělání bojanovského ryzlinku. Pro výrobu a skladování vína slouží "búdy " – vinné sklepy, které jsou chloubou každého vinaře. V 17. století na horním konci obce byly vybudovány dva panské sklepy, které jsou jedny z největších v Čechách a na Moravě. Obdivoval je v r.1992 i známý cestovatel Miroslav Zikmund. " Zarážání hory " a slavnost vinobraní náleží mezi ojedinělé zvyklosti a obyčeje dolnobojanovských vinařů. " Hora " je hůl asi 4 m vysoká a má na hoře láhev s vínem a věnec s velkou posvěcenou kyticí. Zaražená " hora " zdaleka upozorňovala kolemjdoucí, že v době dozrávání hroznů do vinice nesmí nikdo vstoupit. Po skončení tohoto obřadu vinaři nabízejí hostům víno k ochutnání. Vinobraní se zahajuje otvíráním " hory ", které se symbolicky provádí na hodky ( týden po hodech).