Léto 2024 Kvilda

Sevřena lesy a uprostřed horských luk leží v nadmořské výšce 1065 metrů Kvilda, jedno z nejznámějších letovisek Šumavy. Nedaleko se stýkají Černý a Jezerní potok a vytvářejí tak Vltavu. Do Kašperských Hor a Vimperka je to z Kvildy shodně zhruba čtrnáct kilometrů. V místech nynější obce se kdysi rozkládal hustý a těžko prostupný prales, který tvořil přirozenou zemskou hranici mezi českým státem a Bavorskem. Obec Kvilda leží v samém srdci Šumavy, na úpatí zelenomodrých hor, uprostřed romantických plání. Právě tyto pláně (Gefilde) daly obci její české jméno. První zmínka o Kvildě se datuje k 23. květnu roku 1345, kdy král Jan Lucemburský vydává glejt synům píseckého správce Tomášovi a Janovi, ve kterém se píše, že les Gefilde zvaný, je v jejich držení i s užitky kovů, budou-li nalezeny. Právě oni měli začít s rýžováním zlata na Jezerním potoce. Dodnes jsou v těchto místech patrny tzv. sejpy – hromady propraného materiálu. Velký vliv na osidlování zdejší krajiny měly obchodní stezky. Oblastí Kvildy procházela Horní zlatá stezka spojující Pasov s Kašperskými horami. Zlatá stezka s rozvojem obchodu rostla a přinášela prosperitu i samotné Kvildě. Nejčilejší ruch tehdy dosahoval týdně 1300 mezků s nákladem. Kolem roku 1500 vznikla nová vesnice Kirchdorf – vesnička s kostelem, ta byla pod českým názvem Kvilda uváděná již od roku 1559. Do roku 1765 náležela Kvilda farností k Rejštejnu. V tomto roce zřídilo zdíkovské panství dřevěný kostelík, první v těchto šumavských místech. Zvony pocházely z Pasova, varhany z Horažďovic. V noci ze 7. na 8. července 1889 kostel shořel spolu s 19 domy a školou. Nový kostel byl postaven v r. 1892 – 1894. Roku 1786 byl zřízen hamr rodiny Zoglauerových, v němž až do r.1945 byly vyráběny sekery. V roce 1794 byla zřízena první sklárna v Hraběcí Huti a o 26 let později továrna na resonanční dřevo – Holzwerke Adolf Strunz.Později vznikly ještě dvě menší pily. V místě převládalo zemědělství. Pro vlastní potřebu byly pěstovány brambory, oves, ječmen, žito. Dalším zaměstnáním byla práce na třech pilách a práce v lese po celý rok, byl tu velký rozvoj řemesel, obchodu a začíná čilý turistický ruch. Drobným zdrojem příjmů byly v létě lesní plodiny a houby.