Nacházíte se zde: Úvod » Katalogy ubytování » Ubytování vhodné v zimním období » Česká republika » Pošumaví » Domažlice

Hledat ubytování

Hledat ubytování
Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:

Obsazenost:


Vybavení objektu:






Oplocení:

Sport:
Koupání
Lyžování

Ubytování vhodné v zimním období Domažlice


Chcete si užít letošní zimu na sjezdovkách, dáváte přednost běžeckému lyžování nebo Vás zimní sporty nelákají? Raději relaxujete u vody? A co kulturní a společenský život?

Nachystali jsme pro Vás 6 tematických katalogů, pomocí kterých si můžete vybrat ubytování, ale především zaměření, jakým způsobem strávíte zimní dovolenou s rodinou nebo přáteli.

Mohli by Vás zajímat tyto tematické katalogy:

Ubytování vhodné k lyžování Ubytování vhodné k běžkování Ubytování v blízkosti aquaparku Ubytování se saunou/vířivkou Ubytování v blízkosti lázní Ubytování s kulturním životem
Vaše kritéria:
3 objektů
FILTROVAT VÝSLEDKY
počet na stránce: řazení:
ONLINE OBSAZENOST

Hodnocení

9,4
Fantastické
dle 43 hodnocení
Zvíře
Internet
Vyžití pro děti
Bazén
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
35
Dvoulůžkový pokoj DELUXE
ZJISTIT CENU
Dvoulůžkový pokoj LUXURIOUS
ZJISTIT CENU
ONLINE OBSAZENOST

Hodnocení

9,3
Fantastické
dle 256 hodnocení
Zvíře
Internet
Vyžití pro děti
Bazén
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
53
Čtyřlůžkový
ZJISTIT CENU
Dvoulůžkový
ZJISTIT CENU

Hodnocení

8,7
Zvíře
Internet
Vyžití pro děti
Bazén
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
58
apartmán
ZJISTIT CENU
Jednolůžkový
ZJISTIT CENU
zobrazeny objekty 1-3 z 3  

Domažlice

Domažlice

Do dnešní doby si Domažlice v historickém středu zachovaly řadu cenných architektonických památek s gotickými, renesančními a barokními prvky. Z nejznámějších, které budí hlavní zájem návštěvníků města, je možno jmenovat věž děkanského kostela, Dolní bránu, Chodský hrad, augustiánský klášter s kostelem, pozůstatky původního městského opevnění, např. hradební Branku a samozřejmě protáhlé náměstí, lemované měšťanskými domy s podloubím. S historií města je úzce spjato i Chodsko, kde lze i dnes vidět krásné chodské kroje a keramiku a kde ještě žijí lidové tradice. S archeologickými nálezy, dokládajícími provoz na starých obchodních stezkách, které procházely Domažlicemi, se setkáváme již od pravěku. Jsou to především depoty bronzových předmětů z období mladší doby bronzové (1200 - 900 př.n.l.), nalezené v bezprostřední blízkosti města.Souvislý vývoj celní osady Domažlic, položené v mělkém údolí potoka Zubřiny, započal nejpozději na konci 10 stol. Sídlišti, umístěnému na křižovatce prastarých obchodních stezek v blízkosti státní hranice, byl předurčen bouřlivý vývoj... Jedna ze zemských stezek směřovala z Řezna (Regensburk) přes Lesní Mnichov (Waldmünchen) a Domažlice do vnitrozemí. Druhá přicházela rovněž z Bavor od Kouby (Cham) a přes Brod n.L. (Furth im W.) a Osí (Eschelkam) vstupovala Všerubským průsmykem do Čech. Odtud pokračovala dále v blízkosti Domažlic.Třetí cesta, přímá spojnice bavorského Brodu s Domažlicemi, je v historických pramenech velice málo citována. nemůže být ale pochyb, že tato výhodná zkratka měla ve středověku hojné využití. Vedla po trase dnešní silnice Domažlice - Furth im Wald. Území v jejím okolí náleželo pod přímou správu města a dělilo od sebe území tzv. dolního a horního Chodska. Vznik královského města spadá do období rozmachu stavební a opevňovací aktivity českého krále Přemysla Otakara II. Nově vysazené Domažlice, opevněné hradbami se dvěma desítkami půlválcových věží, věžovými branami a mohutnými příkopy, se staly impozantní pevností.Stavbou augustiánského kláštera v 80. letech 13. stol. byla středověká podoba města v podstatě dokončena. Do té doby vznikly také všechny důležité světské i církevní stavby. Následující staletí přinesla již jen jejich úpravy.Vedle města spravovaného z městské rychty, stál v Domažlicích městský hrad, ve kterém sídlil královský purkrabí. Pod jeho pravomoc náležely také svobodné chodské vsi, jejichž obyvatelé - Chodové - chránili zemskou hranici a bezpečný provoz na stezkách. Část hraničního hvozdu byla svěřena pod ochranu města. Za tuto službu získali měšťané od panovníků, zejména od králů Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., různé výsady. Text jednoho z privilegií sděluje také důvod, proč bylo uděleno. Říká, že služba při hranici se neobejde "bez jejich těžkých škod a ohrožení statků".