Nacházíte se zde: Úvod » Katalogy ubytování » Zima 2019 » Česká republika » Krkonoše » Vysoké nad Jizerou

Hledat

Ubytování v České republice a na Slovensku
Vyplňte věk dětí

Filtrování výsledků

Typ objektu:


Vybavení objektu:











Oplocení:

Počet ložnic u chat a chalup:
Sport:
Koupání
Lyžování

Zima 2019 Vysoké nad Jizerou


Zimní dovolenou na horách si nenechají ujít velká část českého obyvatelstva. Dny strávené na sjezdovkách či projížďkami na běžkách střídají večery ve vyhřátých chatách s přáteli u krbu a dobrého pití. Ať už plánujete víkendové lyžařské pobyty nebo na hory jedete s dětmi o jarních prázdninách, jistě Vás zaujme naše široká nabídka ubytování. Upřednostňujete levné horské chaty, chalupy, apartmány nebo naopak pohodlí v hotelu či penzionu? Vyberte si z naší nabídky ubytování na horách a prožijte příjemnou zimní dovolenou!

Zvolte si termín na jarní prázdniny 2019
19.1-26.1.2019, 26.1-2.2.2019, 2.2-9.2.2019, 9.2-16.2.2019, 16.2-23.2.2019, 23.2-2.3.2019, 2.3-9.3.2019, 9.3-16.3.2019

Vaše kritéria:
3 objektů
FILTROVAT VÝSLEDKY
počet na stránce: řazení:
Hodnocení
9,7
Naprosto výjimečné
dle 20 hodnocení
Zvíře
Internet
Vyžití pro děti
Bazén Upřesnění
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
15
Rodinný apartmán 2+3
ZJISTIT CENU
pokoj s výhledem do zahrady
ZJISTIT CENU
Chalupa Vendula (A) a Karolina (B)
Společenská místnost se sedací soupravou
Kuchyně s linkou, lednicí, sklokeramickou deskou, mikrovlnou troubou, myčkou a rychlovarnou konvicí
Jídelní kout v rámci kuchyně
Pohled z jídelního koutu do společenské místnosti
Pohled z jídelního koutu do společenské místnosti
Podkrovní galerie s lůžky a policemi
Podkrovní galerie s lůžky a policemi
Pokoj s lůžky
Pokoj s lůžky a krásným výhledem na okolní krajinu
Pokoj s lůžky
Koupelna se sprchovým koutem a toaletou
Samostatná toaleta s umývadlem
Koupelna se sprchovým koutem, umývadlem a zrcadlem
Venkovní posezení u vstupu ze společenské místnosti
Venkovní posezení u vstupu ze společenské místnosti
Zimní pohled na chalupu
Zimní pohled na chalupu
Hodnocení
Dosud nehodnoceno
Zvíře Upřesnění
Internet
Vyžití pro děti
Bazén
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
26
Počet ložnic:
6
Chalupa A pro 13 osob
ZJISTIT CENU
Chalupa B pro 13 osob
ZJISTIT CENU
TIP
Chalupa Slunečnice
Hodnocení
8,8
Skvělé
dle 1 hodnocení
Zvíře
Internet
Vyžití pro děti
Bazén
Lyžárna/kolárna
Parkování Upřesnění
Max. kapacita:
9
Počet ložnic:
3
Chalupa pro 9 osob
ZJISTIT CENU
zobrazeny objekty 1-3   

Informace o místě Vysoké nad Jizerou

Vysoké nad Jizerou

Vznik vysocké obce bývá kladen do první poloviny čtrnáctého století, ale jako Vysoká se v dosud známých historických pramenech zmiňuje teprve roku 1352 bez určení titulu. Jako Alta ciuitas, tedy město Vysoká, se jednoznačně objevuje až v pondělí 4. srpna roku 1354. Vrchnost, která město založila, a panovníka, který udělil městu jeho práva, s jistotou neznáme.První známou vrchností jsou páni z Waldsteina, kterým město snad sloužilo jako hospodářské středisko zboží hradu zvaného Nístějka. Přes vysocké návrší nad řekou Jizerou vedly podle předpokladů turnovského archeologa PhDr. Jana Prostředníka, PhD. již stezky lidí mladší doby kamenné, což zakládá na časovém určení původu nálezů ze Staré Vsi. Důležité spojení přes Krkonoše dokládá i nález pokladu pražských grošů v Horní Tříči i zanesení cest v některých starých mapách Čech. Výhoda polohy města tak přirozeně souvisela s procházejícím obchodem, jenž se prováděl i na vysockých trzích. Jejich počet během staletí stoupal z přízně vrchností a panovníků, kteří město obdarovávali i dalšími právy. Svoji důležitost při zajištění větší bezpečnosti cest mělo zřejmě i vysocké hrdelní právo. To však bylo podle dochovaných pramenů užito naposledy v sedmnáctém století, nežli bylo Vysokému i většině ostatních českých měst odebráno ve století osmnáctém. Město však pouze netylo v poklidu každodennosti z obchodu, především s plátnem a kdysi i vlnou, ale zažívalo i děsivé pohromy. Snad do válek dvou českých králů, tedy Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína, spadá doba zániku hradu Nístějky, nyní ležícího ve zříceninách, rovněž i dočasný pokles Vysokého z města na městečko stejně jako zkáza vysockého sklářství. Výroba skla, která se uvádí ve městě ve čtrnáctém století, přešla asi ve století patnáctém na přilehlé území nynějších Sklenařic, aby poté náhle zanikla a objevila se s novou vlnou sklářských podnikatelů až ve století šestnáctém v nedalekých Rejdicích. Dalším neštěstím pro město byla třicetiletá válka a zvláště dočasné obsazení nedalekého hradu Navarova švédskými vojáky. Tenkrát asi zanikla řada vysockých písemných památek. Množství knih a archiválií pak vzalo za své i při ničivém požáru 29. července 1834, kdy vyhořela valná většina tehdy ještě ze dřeva vystavěného města. Ze všech těchto nepříznivých situací, ba i z hladomoru let 1771 a 1772 se však Vysocko vždy znovu vzpamatovalo. Postupně se rozrůstala i městská zástavba a sílil počet obyvatel, ale pro vysocké řemeslníky a potažmo i pro městské hospodářství byl výraznější ranou rozvoj továren v okolních údolních obcích, který se horskému sídlu vyhnul. To však asi naopak přispělo k uchování vysoké kvality kulturního svérázu města, který ukázal svoje silné kořeny i přes krutou nepřízeň obou levicových totalitních režimů dvacátého století. Nejprve si národní socialismus vzal mnoho obětí z řad obyvatel někdejšího vysockého okresu, rozděleného dočasně státní hranicí. Snahou o vykořenění Vysockých proslul i neméně zákeřný režim socialismu v režii komunistů, jehož následky však v plnosti nejsou překonány dosud. Během staletí se měnily vrchnosti, nístějské zboží vplynulo do panství navarovského a z toho do panství semilského, střídala se střediska krajů, do nichž Vysoké spadalo, ať šlo o Hradec Králové, Mladou Boleslav či Liberec, obdobně jako u okresů o Jilemnici či Semily. Tyto vnější vlivy sice do jednotlivých lidských osudů zasahovaly, přesto mělo Vysoké vždy svoji důležitost na poli české kultury a vzdělanosti obecně. Vždyť zdejší školu navštěvovali mimo jiné osobnosti i oba někdejší političtí vůdci národa, tedy staročech František Ladislav Rieger, rodák ze semilského mlýna, a mladočech Karel Kramář, rodák z vysockého domu čp. 10.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.