Zimní dovolenou na horách si nenechá ujít téměř nikdo. Dny strávené na sjezdovkách střídají večery ve vyhřátých chatách s přáteli u krbu a dobrého pití. Ať už plánujete víkendové lyžařské pobyty nebo na hory jedete s dětmi o jarních prázdninách, jistě Vás zaujme naše široká nabídka ubytování. Upřednostňujete chaty, chalupy, apartmány nebo naopak pohodlí rodinného penzionu? Vyberte si z naší nabídky ubytování na horách a prožijte příjemnou zimní dovolenou!
Zvolte si termín na jarní prázdniny 2025
1.2-8.2.2025, 8.2-15.2.2025, 15.2-22.2.2025, 22.2-1.3.2025, 1.3-8.3.2025, 8.3-15.3.2025
V údolí řeky Úpy, která dala ve 12. století jméno slovanské osadě- předchůdci dnešního Trutnova, je rozloženo město, jehož vznik je písemně doložen k roku 1260. Pověst o založení Trutnova však posunuje jeho počátky do 11. století, kdy údajný zakladatel města rytíř Trut svedl vítězný boj s bájným drakem.Trutnovský rynk, náměstí, bylo od samých začátků města až po dnešek střediskem politického, společenského a hospodářského dění, které poznamenávalo historii Trutnova leskem i šrámy. Náměstím kráčely obrazně i doslova dějiny města, jeho vznik spadá do 13. století, do doby posledních Přemyslovců, za jejichž vlády byli zváni do země k dosídlení pohraničí cizí kolonisté. Přes husitský Trutnov směřovaly do Němec “spanilé jízdy”. V 16. století se častokrát shromáždili na náměstí měšťané pobouření svévolným počínáním feudálních Šumburků a Gendorfů. Za třicetileté války došlo dvakrát k vyplenění Trutnova Švédy – postihlo především domy zámožných měšťanů na náměstí. Za první slezské války způsobili pruští vojáci neopatrnou obsluhou vojenských pekáren na náměstí požár, který zničil polovinu města. A tito vojáci, jak se píše v trutnovské kronice, místo hašení kradli postiženým i to, co se jim podařilo vynést z hořících domů.Na podzim roku 1813 tudy procházela po sedm týdnů šedesátitisícová ruská armáda, ve které Trutnovany zaujali především proslavení donští kozáci. Chování ruských vojáků, jak uvádějí soudobé zprávy, bylo přátelské, a i když vesele popíjeli, chovali se ukázněně a klidně. Pro české obyvatelstvo znamenalo setkání s Rusy velkou národní posilu. V revolučním roce 1848 se na náměstí loučilo 14. června 160 národních gardistů před odchodem na pomoc bojující Praze. Vedl je mladý trutnovský česko – německý básník a revolucionář Uffo Horn. Došli však jen k Sobotce, kde jejich postup zarazilo vojsko. Po střetnutí s krajským hejtmanem Merklem, na kterého Horn tasil šavli, následovala 17. června hanebná cesta zpět. “My všichni jsme se hluboce zesměšnili před celou zemí,” přiznal později Horn. A tak tiše, beze slávy, bez nejmenšího šrámu z boje se vrátili gardisté do města, které je před několika dny s jásotem vyprovázelo.