Zima 2025 Prášily

Prášily jsou malá obec v okrese Klatovy, 11 km jihozápadně od Hartmanic. Celý katastr obce se nachází na území Národního parku Šumava. Tato horská ves vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela. Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostroru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, ostatní místní části zanikly. V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna. Dnes jsou Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou. V roce 1739 existovaly první obytné domky kolem sklářské hutě. V 1.čtvrtině 19.století upravil J. K. Eggert sklárnu na výrobu ručního papíru. K Prášilům náležely i mnohé samoty a osady v blízkém i vzdáleném okolí, které dnes můžeme v terénu identifikovat jen s přesnou znalostí lokalizace: Dolní a Horní Steindlberg, Gsenget, Horní Huť, Formberg, Liščí Díra, Grunbergrova Huť, Neubrunn, Seeberg, Seckerberg, Sonnberg (Slunečná), Gruberg… Okolní vesnice posloužily jako vhodné dělostřelecké terče a postupně byly srovnány se zemí. Stejným způsobem se zmenšovalo i samotné městečko Prášily. Ke konci 80. let došlo k demolici a přestavbě kostela sv. Prokopa na kulturní dům. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži.