Ubytování na venkově Roudnice nad Labem

Počátky Roudnice nad Labem jsou spojeny s existencí brodu přes Labe. V místech, kde se mohutný meandr řeky nejvíce přibližuje Řípu, překonávala vodní tok obchodní cesta do Lužice, nejdůležitější komunikace protínající ve starých dobách Podřipsko. U brodu vznikla na levém břehu Labe nejprve osada, z níž postupně vyrostlo město. Své jméno dostala podle pramene rudě zbarvené vody, který zde dodnes vyvěrá. Nejstarší písemné zmínky z druhé poloviny 12. století dokládají vlastnictví Roudnice pražskými biskupy. Biskupové a později arcibiskupové se také zasloužili o středověký rozkvět města. Jako sídlo a zároveň vojenskou pevnost nechali nad řekou vystavět mohutný románský hrad. Do historie města se nejvíce zapsal biskup Jan IV. z Dražic, který inicioval vznik dvou nejvýznamnějších roudnických staveb vrcholného středověku, kamenného mostu a kláštera augustiniánů kanovníků. Husitské války se dotkly i Roudnice nad Labem a způsobily zánik augustiniánského kláštera. Ve svém důsledku pak přivodily změnu majitelů města, které přešlo do rukou světských pánů. Ti se zde střídali a teprve na sklonku 16. století Roudnici delší čas držel Vilém z Rožmberka a po jeho smrti Rožmberkova poslední žena Polyxena rozená z Pernštejna. Polyxena se v roce 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz a Roudnice pak připadla na více než 300 let do majetku tohoto předního českého rodu. Dokladem prosperity nových majitelů zůstává do dnešních dnů především impozantní budova roudnického barokního zámku. Na místě původního hradu jej nechal postavit významný český politik 17. století Václav Eusebius z Lobkowicz. Stavbu v letech 1652-1684 prováděli italští architekti, především Antonio Porta. Zámek se stal významným kulturním centrem, známý byl bohatý archiv, zámecká knihovna či obrazárna s četnými díly předních světových tvůrců.Přelom 18. a 19. století přinesl počátek novodobé emancipace českého národa, také Roudnice se stala jedním z center vlastenecké obrody. Ekonomické a politické změny pak způsobily zánik staré společnosti a přechod ke společnosti nové, průmyslové. Ani město pod Řípem v tomto vývoji nestálo stranou a postupně se stalo významným průmyslovým, dopravním a správním střediskem. Tento vývoj pak vlastně pokračuje s většími či menšími úspěchy až do dnešních dnů. Na počátku 21. století je Roudnice nad Labem moderním městem a rozvíjející se metropolí Podřipska. Tradice průmyslové výroby a výhodná dopravní poloha stimulují její ekonomický rozvoj. Bohatá historie je zárukou, že i svým návštěvníkům má Roudnice nad Labem co nabídnout.Město leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Rozprostírá se na levém břehu řeky Labe v úrodné Polabské nížině. Dominantu okolní krajiny tvoří osamělá a zdaleka viditelná čedičová hora Říp (459 m. n. m.) s románskou rotundou Sv. Jiří.První písemné zmínky o Roudnici pocházejí z druhé poloviny 12. století. Jméno původní osady Rúdnice či Rudenice bylo odvozeno od železitého pramene, zvaného rudnice, který do současnosti vytéká nedaleko kostela. Městem se Roudnice stala někdy během 13. století (nejpozději do 21. 9. 1279), v jehož závěru dochází k braniborské okupaci. Velký rozkvět města nastal v době působení pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301 - 1343). Tehdy byl založen augustiniánský klášter a kamenný most přes Labe (obojí založeno 1333). Za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi bylo založeno v roce 1378 Nové Město roudnické.Doba mezi koncem husitství a počátkem 17. století se v Roudnici vyznačuje častým střídáním světských držitelů. Nejvýznamnější z nich byli na konci 16. století Rožmberkové. V roce 1603 nastupují v Roudnici Lobkowiczové, s nimiž je spojena historie nové doby. V roce 1850 zaniklo roudnické zámecké panství. V témž roce byl vytvořen okres roudnický, který existoval až do roku 1960. Od konce 19. století postupně probíhala proměna Roudnice nad Labem na moderní město, které bylo vždy významným hospodářským, společenským a kulturním centrem Podřipska - kraje s bohatou historií a množstvím památek. Dnes má město 13 362 obyvatel, kteří žijí na rozloze 16,6716 km2. Hustota obyvatelstva je zde 801,48 obyvatel na km2. Je střediskem zemědělské a ovocnářské oblasti. Rozvíjí se zde průmysl chemický, strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Město je významnou dopravní křižovatkou.