Silvestr 2024 / 2025 Vodňany

V polovině cesty ze Strakonic do Českých Budějovic projíždíte krajinou otevřenou jako dlaň, ohraničenou na jihu vrcholky Šumavy a protkanou stříbrnými hladinami rybníků s alejemi mohutných dubů na jejich hrázích a podél cest. Již z dálky Vás vítají věží svého kostela Vodňany, město vodami obklopené a s vodou spojené.Mezi močály, potoky a lučinami, do nichž se rozlévá řeka Blanice, se usadili první osadníci při obchodní cestě z Prachatic na Prahu. Slovanská osada se postupně přeměnila v tržní a vzniklo město, jehož typický kolonizační půdorys s pravidelnou sítí ulic a velkým čtvercovým náměstím svědčí o jeho vzniku za vlády Přemysla Otakara II. Nejdůležitější privilegia udělil městu Jan Lucemburský roku 1336. Již v roce 1400 jsou Vodňany počítány mezi města královská a spolu s Budějovicemi a Pískem tvořily oporu královské moci na jihu země. O dvacet let později, po dobytí města vojskem Jana Žižky z Trocnova, se Vodňany připojily k husitům a táborskému programu. Městskou pokladnu po staletí plnily nejen zisky ze staré obchodní stezky a vybírání cla. Mělo ji plnit i dolování drahých kovů na Vodňanských Svobodných Horách. Z toho však zůstal jen znak města s havířem a doklad o povýšení na královské horní město v roce 1547. Mnohem výnosnějším se ukázalo rybníkářství. Obec již od 2. pol. 15. stol. zakládala rybníky, které jsou dodnes charakteristickým znakem krajiny.Při procházce po náměstí nás zaujme především bývalá lékárna, dům čp.1 s renesanční atikou, v němž žil spisovatel a novinář František Herites. Naší pozornosti jistě neujde krásná budova spořitelny, postavená počátkem 20.století, upravené domy nebo kašna se sochařskou výzdobou z roku 1928 (socha svobody).V blízkosti špitálního kostela sv. Jana Křtitele, jižně od starého města, je pietně upraven starý hřbitov (dnes park) s hroby významných obyvatel města. Po jeho prohlídce bychom si měli všimnout blízkého pomníku Jana Žižky, který byl u silnice na České Budějovice instalován v roce 1928, a potom zamířit na kamenný mostek přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Stará Rybářská ulice nás dovede zpět na náměstí do budovy městského úřadu s galerií, v níž je pamětní síň Julia Zeyera a Františka Heritese, kartony Mikoláše Alše a velká sbírka obrazů českým malířů tohoto století. V blízké bývalé synagoze je umístěno muzeum s expozicí dějin města.Staletá rybníkářská tradice zdaleka nepatří minulosti. Na zkušenosti a znalosti vodňanských rybářů navazuje Střední rybářská škola ve Vodňanech, založená v roce 1920. Budova, v níž nyní budoucí technici a odborníci studují, byla postavena severně od města u křižovatky silnic na Strakonice, Budějovice a Písek v letech 1923 - 1924. Město stále přitahovalo rybářské odborníky, a proto byl v roce 1953 zahájen provoz Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického. Jeho soustava parcelových pokusných rybníčků patří k největším v Evropě a pozornosti si zaslouží také odborné výsledky obou institucí, které pracují v České republice jako jediné ve svém oboru.Již několik let se v polovině května setkávají ve městě rybářští odborníci z celého světa, aby se zúčastnili tradičních Vodňanských rybářských dnů. Semináře a odborné diskuse jsou doplňovány výstavami, rybářskými trhy nebo tématickými filmovými přehlídkami.Dávná tradice vození soli se do města vrací každoročně na přelomu měsíce června a července. V těchto dnech ožívá náměstí středověkým trhem a obyvatelé města očekávají příchod karavany soumarů naložených pytli se solí.Někdejšímu královskému městu Vodňany dala jménu voda obklopující je ze všech stran a pro své kouzlo jsou ve středověkých latinských textech uváděny jako Aquilea Bohemorum - České Benátky. V naší době očekávají Vodňany všechny, kteří sem přijedou za krásou vodních hladin, za klidem pod staletými duby nebo s touhou poznat lidi, kteří neopakovatelnou atmosféru Vodňan dotvářejí.