Silvestr 2024 / 2025 Bystřice nad Pernštejnem

V 19. století město zaznamenalo hospodářský rozkvět, kdy zde k velkému rozvoji řemesel. Největší stavební rozmach je spojen s těžbou uranové rudy v 60. letech 20. století. V průběhu několika desítek let město ztrojnásobilo počet obyvatel. Dnes má Bystřice nad Pernštejnem 9007 obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje zhruba jednu třetinu okresu Žďár nad Sázavou.V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně, kde již funguje několik nových podniků. Investorům jsou k dispozici i další pozemky s potřebnou infrastrukturou. Město vybudovalo moderní kotelnu na biomasu, která zásobuje teplem většinu města. Má vlastní čistírnu odpadních vod, která v roce 2004 projde rozsáhlou modernizací. Je také z velké části plynofikováno.Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení.Příroda mezi hlubokým údolím Svratky a úpatím Žďárských vrchů láká k vycházkám bez ohledu na roční období. Krása okolí Bystřice slibuje do budoucna prudký rozvoj turistického ruchu.Jméno města se odvíjí od bystřiny, ve starých pramenech jmenované Říčka, místními obyvateli nazývané Bystřička.Ve výhodné poloze bylo městečko založeno ve 13. století jako správní středisko kolonizovaného kraje šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, pány z Medlova, později z Pernštejna. Za nejstarší doklad o Bystřici byla považována listina z r. 1220, později se však prokázalo, že jde o falzifikát, vytvořený místním rodákem Antonínem Bočkem, moravským historiografem v Brně. Za nejstarší písemnou zprávu tak lze považovat až padělanou listinu z let 1258 - 1298, hlásící se k roku 1238. Z několika majetkových převodů ve 14. století vyplývá, že Bystřice už opravdu byla hospodářským, správním a obchodním centrem okolních vsí pernštejnského panství. Na městečko byla povýšena před rokem 1348. V té době také přešla do majetku moravských markrabat, a proto se objevil na pečeti jejich znak. Od počátku 15. století až do roku 1588 patřila Bystřice de facto Pernštejnům. Za jejich vlády, zejména Viléma a Vratislava se městečko utěšeně rozvíjelo a první polovina 16. století znamená pro ně vrchol jeho slávy. Nejdůležitějším datem v dějinách města je rok 1580, kdy císař Rudolf II. povýšil Bystřici na město a udělil jí nová privilegia. Město k té příležitosti dostalo nový znak.Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Trojlodí a kruchty vznikly až roku 1699 a daly kostelu dnešní pozdně barokní ráz. Dvě věže v průčelí vyrostly až po demolici jediné věže v roce 1750.Bystřice má ještě renesanční kostel sv. Trojice na hřbitově z roku 1615. Původně sloužil evangelíkům. Na Černém vršku je barokní kaple sv. Anny z roku 1749. V Bratrské ulici dříve stávala modlitebna Českých bratří. O špitálu se píše poprvé v roce 1465.Kašna na náměstí je z roku 1845 se sochami Cyrila a Metoděje. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od konce 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600. Od 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko "nad Pernštejnem". V letech 1949 - 1960 byla Bystřice okresním městem, do působnosti ONV spadalo původně 93 obcí. V roce 1963 byla postavena poliklinika a v 70. Letech dostalo novou tvář náměstí s řadou nových obchodů, úřadů a institucí. V tomto trendu se zvláště výrazně pokračuje po roce 1990. V roce 1953 bylo v Bystřici otevřeno Gymnázium. Nová, moderní budova Gymnázia byla postavena v roce 1997. V roce 1953 byla otevřena i čtyřletá zemědělská technická škola s maturitou. Budova SZTŠ z roku 1961 patřila mezi nejmodernější v Evropě.