Léto 2024 Zlín

Město Zlín je s 80 tisíci obyvateli průmyslově-podnikatelským centrem regionu střední Moravy. Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce. Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Díky zcela vyjímečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikající architektonickým stylem i životním tempem.Enormní meziválečná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architektů (J. Kotěra, F.L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík) proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43.500 obyvateli.Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva z více faktorů, které ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr.Magistrat města Zlína, v návaznosti na tradici, jež na zlínské radnici založil Tomáš Baťa v období jeho působení ve funkci starosty, podporuje podnikatelské aktivity a zve investory k účasti na společných projektech.Stopy středověkého Zlína nalézáme jižně od dnešního centra, na zalesněném pahorku, kde stál ve druhé polovině 13.století nevelký hrad. Spolu s ním tehdy nepochybně existoval také Zlín. Zlín poprvé připomínají r.1322, kdy byl městečkem a sídlem dost rozsáhlého feudálního panství. Toho roku se stal majetkem královny Elišky, vdovy po českém králi Václavu II. V říjnu 1945 byly Baťovy závody v Československu zestátněny, Baťova rodina přenesla centrum svých podniků do Kanady (Batawa, Toronto). Ve vedení zestátněných zlínských továren získali r.1945 převahu komunisté, kteří současně převzali čelné funkce také na radnici. Po převratu v únoru 1948 komunisté zcela ovládli i továrny; prosadili, že od 1.1.1949 se bývalé Baťovy závody museli přejmenovat na Svit, město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov. Město si nadále uchovávalo důležité postavení díky svému silnému průmyslu, navíc se uplatňovala jeho role administrativního, školského a kulturního centra jihovýchodní Moravy. Velkou podporu zde měly reformy r.1968, zejména snahou obnovit efektivní ekonomické řízení zdejších průmyslových podniků a také úsilí vrátit školským a kulturním institucím potřebnou nezávislost. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byli přívrženci reforem odstraněni z vedení města, podniků, škol, museli se odmlčet na více než dvacet let. Demonstrace proti obnovení tvrdé komunistické linie v srpnu 1969 byla ve městě bezohledně potlačena.Při hroucení komunistického režimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat původního názvu města, které od 1.1.1990 opět nese jméno Zlín. Demokratické komunální volby v listopadu 1990 přivedly na městskou radnici novou správu. Hospodářské klima proměnila privatizace na počátku 90.let - velké průmyslové podniky byly odstátněny, živé podnikatelské aktivity se začaly uplatňovat ve sféře obchodu. Město má roli finančního a podnikatelského centra jihovýchodní Moravy, působí zde významné kulturní instituce, je zde prostor pro početné sportovní aktivity. Širší regionální funkce města posílilo ustavení krajské správy Zlínského kraje (2001).Zlín je dnes domovem 85 000 obyvatel a svým ekonomickým potenciálem si udržuje svébytné postavení mezi důležitými městy České republiky. Jako zahradní město, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.