Léto 2024 Štramberk

Horské městečko v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd, pro svou malebnost zvané „Moravský Betlém“. Štramberk založil 4. prosince 1359 syn českého krále Jana Lucemburského (1296-1346), moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (1322-1375), mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV. (1316-1378), povýšením podhradí (první zmínka 1211) na město. Levou polovinu městského znaku představuje erb starodávného českého rodu Benešoviců (založen v 11. století) - zavinutá stříbrná střela v červeném poli, pravou znak Moravy - stříbrná orlice v modrém štítu. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Neopakovatelný architektonický unikát představuje urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci. Štramberk proslavil voňavý cukrářský výrobek – perníkové „Štramberské uši“, které zde pečou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně.Zřícenina hradu Šostýn (Schauenstein, NKP) z konce 13. století v Motýlím údolí. Nad hradem Raškův kámen, plošina s výhledem na Kopřivnici a Štramberk. Na okraji lesa pod hradem Husova lípa (NKP) s pamětním kamenem KČT z roku 1933. Na Brdách nad údolím Bezručova vyhlídka (NKP) s pamětním kamenem KČT z roku 1934. V lese pramen Studánka Adolfa Jasníka (NKP) s pamětní deskou kopřivnického básníka z roku 1934. Na severním svahu prehistorické sídliště (NKP) laténské (keltská osada) a púchovské kultury u tzv. Šutyrovy studánky.