Léto 2024 Malá Morávka

Malá Morávka patřila na konci 15. století k rozlehlému území, které už tenkrát zpravovali páni z Vrbna. Odkoupili je však až roku 1506 a po více než sto let pak sídlili na bruntálském hradě. Obdobně jako jinde na Jesenicku, těžily se i na zdejším panství různé kovy, především však železná ruda.Staletá činnost hutí poznamenala v minulosti i tvář zdejšího údolí. Kupily se tu dlouhé a široké haldy strusky, vysoké až několik metrů. Na špatnou kvalitu pozemku, který si zakoupil od vrchnosti r. 1805 zdejší učitel Leopold Geyer, si stěžoval vrchnostenskému úřadu dopisem: “…. kvůli velmi nízké kvalitě obou pozemků, pro blízkost struskové haldy, jsem jen s velkou námahou je učinil úrodnými, neboť na tomto zcela neupotřebitelném místě jsem postavil svůj dům…” Dnes tam stojí č. p. 162.V 19. století se dolování postupně omezovalo, přestože stále ještě nacházelo ve štolách zaměstnání i sto lidí. V 70. letech minulého století však tato činnost zcela ustala, poněvadž zdejší ruda se nevyrovnala rudě dovážené k nám už ze Švédska. Konkurence vítkovických železáren od r. 1828, i vznik bohumínských drátoven způsobily téměř úplný zánik kdysi manufakturního průmyslu v Malé Morávce. Tam zůstal v činnosti pouze starý Karlův hamr, později továrna Olbrichova.Nicméně i ve 2. polovině 19. století pokračoval stavební ruch, ale nově budované domy už byly z pevného materiálu, zděné. Zdejší průmyslníci a ˇˇRád německých rytířů budovaly také řádové, tzv. dělnické domky.Železnici, která sem byla přivedena z Bruntálu, padly za oběť některé staré grunty nebo jejich části.Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo povětšině odsunuto, o bydlení ve starých roubených chalupách nebyl mezi Čechy velký zájem. Tenkrát si mnohé dřevěnice zakoupili lidé z větších měst, především z Olomouce, Ostravy, Opavy a Brna, výhradně k rekreačním účelům, čímž je zachránili pro budoucnost. Později byly totiž demolovány více než tři desítky opuštěných domů, a tím zničeny velké kulturní hodnoty. Tyto staré dřevěné chalupy, založené často v 18. století, ale i mnohé zděné domy postavené v 19. století, jsou bohatstvím, jakým se v Evropě může honosit jenom málo regionů. Lidé, kteří je stavěli, měli jak mimořádný cit pro proporce a tvar, tak i velké krajinotvorné cítění. Proto tyto chalupy, označované jako lidové stavby, zdejší horská údolí ladně doplnily a pohledově obohatily. Malá Morávka se svým okolím je dnes vyhledávána všemi, kdo milují přírodu i kulturní hodnoty.