Léto 2024 Kamenný Újezd

první polovině 13.století bylo mezi Vltavou a Malší vyměřeno panství rytířů z Újezda, kteří měli v erbu znamení střely. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Téhož roku svědčí Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vesnice Záhoří klášteru ve Vyšším Brodě. Při obchodní cestě do Rakous vznikla u křižovatky vesnice s velkou obdélnou návsí, kostelem a tvrzí. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14.st., v době největšího rozmachu si zbudovali západně od vesnice na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Postupně však chudli a dědickými podíly bylo panství zmenšováno a ve 20.letech 15.století se někteří členové poslední známé generace rodu živili také přepadáváním kupců na obchodní cestě kolem Újezda. Ve 30.letech 15.st. získávají část a roku 1455 zbylý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak úspěšně pokračují ve scelování svého dominia. Během doby došlo k rozvoji a sloučení dvou vsí - Češnovice a Libský s Újezdem. Vesnice těžila z obchodního ruchu a užívala, i když zřejmě právně nepodloženě statut poddanského městečka a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledně mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení řemesel městem Budějovic. Tehdy bylo v Újezdě 5 sladoven, 24 krčem a domů, kde se šenkovalo pivo a nejméně tři hostince. Bez překážek jako staletí před tím tu pracovali řezníci, krejčí, ševci, tkalci, hrnčíři, provazníci a kováři. Došlo ke kuriózní situaci, ač byl Újezd majetkem Rožmberků, pivo sem bylo dováženo z města, nebo jej tu vařili a prodávali budějovičtí poddaní. Situaci, kdy měl zisk z poddaných někdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda na město roku 1552. Pokus byl neúspěšný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krčín z Jelčan dvůr s pivovarem, aby újezdští kupovali pivo své vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napuštěny nové rybníky a vznikl tu mlýn. Roku 1602 získal krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Hlavní silnice, která byla v dobách míru zdrojem zisku a prosperity, se během kruté války stala příčinou úpadku, neboť přivedla stavovská či císařská vojska, jenž bezohledně drancovala malá hospodářství. V roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů. Roku 1849 se Kamenný Újezd stal samostatnou obcí a od 1.listopadu 1975 spravuje tyto obce - Březí, Bukovec, Radostice, Rančice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milíkovice.