Léto 2024 Bukovany

Bukovany, malebná vinařská vesnička, se nachází na Jižní Moravě v okrese Hodonín. Z první písemné zprávy o existenci Bukovan však víme, že již v roce 1131 drží obec benediktini z kláštera Hradisko u Olomouce, a to až do třetí čtvrtiny 14. století. Pak je obec pronajímána různým nájemcům až do roku 1548, kdy se stává poddanou obcí královského města Kyjova, který ji drží až do 28. června 1785. Tehdy se obec zavázala smouvou městu Kyjovu splácet robotní povinnosti penězi, a to až do roku 1848. Další písemná zmínka o Bukovanech je z roku 1201, a to v listině Přemysla Otakara I. a moravského markraběte Vladislava, kde je potvrzeno držení obce olomouckému klášteru Hradisko. Dne 22. ledna roku 1548 však obec odprodávají i s Kyjovem Janu Kropáčovi z Nevědomí. Tento viděl v koupi jedinečnou kořist. Byl to člověk velmi ziskuchtivý, a proto se Kyjovští tomuto kupu brání. Mají obavy o výsady dříve jim potvrzené jako např. výroční trhy, vaření piva ap. Odepřeli Kropáčovi poslušnost a 11. května 1548 putují za králem Ferdinandem I. do Aušpurku s tím, aby je přijal za své poddané. Delegaci vedl kyjovský občan Václav Bzenecký, který ujednal s králem vyplatit Kropáčovi jako odstupné částku 7800 zlatých. Tato částka byla vyplacena Kropáčovi v hotovosti 20. června 1548 v Chropyni i za účasti dvou občanů z Bukovan, které přispěly částkou 937 zlatých. Tímto se stává Kyjov královským městem a Bukovany poddanou obcí města Kyjova. Tak začíná Bukovanům nová éra, éra poddaných - až dosud byli občané svobodní. Magistrát Kyjovský v čele s primátorem Václavem Bzenéckým st. začal brzy uplatňovat práva na poddanské obci Bukovany. Stanovil robotní a platební povinnosti. Bzenecký ve snaze Kyjov co nejvíce přizpůsobit městu zahájil v letech 1561 - 62 stavbu radnice a v roce 1567 započal s výstavbou městských bran. Na všechny tyto stavby byl dodáván kámen z Bukovan ze Skal. Celé zimy se lámal kámen ve Skalách a sedláci jej vozili do Kyjova. Ve Skalách tak vzniklo jezírko, které později je Močidlem zvané, neboť v něm občané máčeli konopí, ze kterého pak tkali hrubá plátna pro vlastní oděv. Bukovany dodávaly také Kyjovu topné dříví. V roce 1581 z rozhodnutí magistrátu měla být zahájena v Kyjově stavba městských hradeb. Na tyto stavby se svezlo mnoho kamene z Bukovan a z Vřesovic, které Kyjov koupil jako další poddanou obec. Z neznámých příčin však ke stavbě hradeb nedošlo a kamene bylo použito k opevnění svahu u hřbitovní zdi. 17. století se vyznačuje jako údobí bojů, bitek a válek. Samá vojna, samá vražda -píše kronikář. Přesto všechno Kyjov v roce 1666 kupuje pusté Kelčany s mlýnem, rybníkem a dvorem, kam chodí lidé z Bukovan na robotu. Za primátora Daniela Polanského (1693 -1714) se zvlášť přiostřila robota. Primátor velmi krutě nakládal s poddanými. Obec několikrát proti tomuto neprávu protestovala, ale marně. Roku 1781 císař Josef II. ruší nevolnictví. Kyjovský magistrát však s tím přišel až roku 1785. V roce 1848 bylo úplně zrušeno poddanství. Obec postupem doby mění svou tvář. Každoročně se zde pořádají kulturní akce jako jsou hody a košty slivovice a vína. Nesmíme zapomenout na setkání obcí Bukovan, které se koná každý rok o letních prázdninách. Ale ovšem, jak je pro tuto oblast charakteristické, když je dobrá nálada, slavit se dá téměř vždy a všechno.