Dovolená se psem Perná

Perná je půvabná obec ležící na úpatí Pavlovských vrchů, v klínu překrásných vápencových skal, uprostřed bohatých vinohradů a úrodné černozemě jižní Moravy. Bílé štíty stavení v bujné zeleni na severozápadním svahu Růžového vrchu a romantické trosky Sirotčího hradu nad obcí rozhodně neuniknou pozornosti návštěvníků. Přilehlé územní celky Perné jsou součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Vyskytují se zde četné druhy chráněných rostlin a živočichů. Západní část katastru je osázena vinohrady, meruňkovými a broskvovými sady. Ves Perná se v písemných pramenech poprvé objevuje roku 1305, kdy území původně zeměpanské daroval poslední Přemyslovec Václav III. Orlibu Hendíkovi. V roce 1323 pak Jakub, probošt kláštera kounického, slibuje, že opatří bohoslužbu v kapli svatého Mikuláše. V témže roce, kdy již obec patří k panství mikulovskému, je dle důležité listiny vydané králem Janem Lucemburským nazývána Pergen. Mezi architektonické skvosty jižní Moravy, citlivě doplněné raně barokními sochami, patří farní kostel svatého Mikuláše z roku 1510 - 1583. Byl postaven na místě kaple připomínané již v roce 1323. Tato čtyřboká, 42,5 m vysoká kostelní věž zakončená jednoduchou stříškou se pojí s nižší věžovitou okrouhlou přístavbou z roku 1767. Kněžiště je zaklenuto gotickou klenbou z konce 15. století. V jejím středu je zachovalý kolčí štít z 2. poloviny 15. století, který se stal výchozím podkladem pro vytvoření znaku i praporu, jež obec Perná v současné době užívá.Severozápadně od obce jsou zbytky někdejší kaplesv. Antonína Paduánského vystavěné v roce 1652. Tady žil poustevník Vavřinec Dammnitzer, jenž se měl starat o údržbu a výzdobu a asistovat při slavných poutích, které byly hojně navštěvovány. Císařským výnosem z roku 1786 byla kaple zrušena a stavební materiál ze zbourané kaple byl levně prodán na stavbu chalup a chlévů. Na návsi stojí sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1865 a o něco níže neoempírová kašna z roku 1902, která má nejen estetickou hodnotu, ale sloužila především jako napajedlo pro koně, kteří se v Perné v hojné míře chovali. Pravděpodobně s příchodem X. římské legie v letech 276 - 282 n.l. byla k nám přivezena vinná réva a poté v našich oblastech pěstována. Přímé důkazy však máme až z 8. - 9. století, tj. z doby slovanského osídlení v blízkosti velkomoravských hradišť Vysoká zahrada u Dolních Věstonic a Strachotína, kde se vinná réva pěstovala. V roce 1332 je obec zaměřena na vinařství. Dle lichtenštejnského urbáře z roku 1414 se vinice těšily takovému rozkvětu, že horenská renta byla dvakrát vyšší než příjem z polí. Perenské víno z Purgmanické hory bylo známé daleko široko.Významným novodobým mezníkem byl vznik Šlechtitelské stanice vinařskév roce 1946, která se postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy Pálava v roce 1979, další odrůda Aurelius byla uznána v roce 1983. Z nejoblíbenějších odrůd se na Perensku pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon, Moravský muškát, z červených pak Svatovavřinecké, André a Frankovka. V katastru obce Perná je vysázeno asi 200 ha vinic. Novou výsadbou vinic a vinařstvím se zde zabývá stále větší počet soukromníků, kteří rozšiřují vinice a sklepní hospodářství, často v kombinaci s ubytováním pro domácí i zahraniční turisty. Ti kromě dobrého vína ze slunných svahů Pálavy obdivují krásu zdejší přírody a četnost kulturních památek v blízkém okolí. Perná je místo, odkud se vyráží na pěší túry kolem Pálavy, nebo také na kolech do nedalekého Mikulova. Mušovská jezera - Novomlýnské nádrže jsou ideálním místem pro koupání, vodní sporty či rybolov. Pohostinnost a lidové tradice pak příjemně dokreslují kolorit obce Perná.