Dovolená se psem Kamenice nad Lipou

Kamenice nad Lipou je krásné a malebné město ležící na úpatí Českomoravské vysočiny. Kdy bylo město založeno se přesně neví, avšak první písemná zmínka o něm je z roku 1267. Prvními doložitelnými majiteli byli pánové z Bechyně, z rodu Benešovců. Vsazení kamenické lípy, podle níž nese naše město přívlastek se datuje do 1. poloviny 13. století. Titul „město“ byl Kamenici udělen v roce 1462 právem Jindřicha ze Stráže. Dominantou města - náměstí je zámek, který má současnou podobu od roku 1842, kdy ho poslední z majitelů – rod Geymüllerů přestavěl. V jeho zámecké zahradě se nachází památná lípa. Mezi další památky a dominanty města patří kostel na Husově náměstí. Evropskou zajímavostí je pak lesní hřbitov Bradlo s kaplí sv. Máří Magdaleny. Kamenickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň s dochovaným provozem parního vlaku. Kamenice nad Lipou vznikla počátkem 13.století jako osada při hradu. Město patřilo k zámku, mělo tedy charakter města poddanského. V průběhu věku zámek mnohokrát změnil majitele. V době feudalismu se v podhradí města rozvíjela řemesla. K nejstarším řemeslům patřilo ševcovství, soukenictví a punčochářství. V období mezi dvěma válkami se Kamenicko stalo středem pozornosti Národopisného hospodářského sboru jihočeského, který chtěl využít přírodních krás – lesů a rybníků, mimořádně příznivých klimatických poměrů k rekreaci. Do kraje přijížděli malíři jako byl František Daněk Sedláček, Alois Kalvoda a další, kteří svými obrazy, vydávanými na pohlednicích, měli propagovat přednosti a krásy Kamenicka.Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny, která byla dána do provozu v roce 1946. Zrušením okresu Kamenice nad Lipou v r.1960 se situace okolo zprůmyslnění kraje nezlepšila. Došlo k likvidaci některých institucí a mnoho obyvatel přešlo mimo město. Přes všechny tyto problémy se ve městě za pomoci občanů vybudovala a opravila řada objektů. Některé svým vzhledem nezapadly do historického jádra města a jiné svou konstrukcí do drsných klimatických podmínek kraje. Přesto ve větší či menší míře slouží nadále potřebám společenského života, kultury, sportu a v neposlední řadě i turistickému ruchu.